Po řece Dja jsme pluli dva dny. Kromě pytláckých hlídek to byla jedinečná možnost na přemýšlení, ale také čištění mysli. Osobně jsem nikdy nezažil nic tak osvobozujícího, jako jet po této řece do srdce neprobádaného pralesa. Dodnes jsem podobný pocit nezažil.Poslední rybář, na cestě z Ngbala. Tohoto sumečka kupujeme v přepočtu za 300 korun, na tamní poměry dost předraženě.Upečený luskoun v pygmejí vesnici.Pralesní pygmejové kmene Baka. Vlevo Božan, vpravo jeho manželka.Zde se čas naprosto zastavil.Místní nádvoří s přístřeškem, sloužící jako místo setkávání pro pygmeje z celého okolí.Náš lodník Manga ulovil dalšího sumce. Asi má nejoblíbenější fotografie. Naturalistická, drsná a krásně barevně vyvážená.Pralesní pygmejové nám mávali podél konžského i kamerunského břehu.Prales ve své ranní podobě.Ve městě Ouesso nenajdeme žádný obchoďák, ale řadu stánků, které nabízí vše od oblečení, přes potraviny až po živá zvířata. Zde jedny lahůdky a masna.Tomáš, vůdce expedice a Story, místní zaměstnanec WWF.Manga vyjíždí v podvečer k další kontrole sítí.Ani o krásné dívky nebyla při cestě Kongem nouze 🙂 .Série tří fotografií, kdy mladí kluci skákají do rozbouřené řeky Kongo……je to velká kratochvíle, ale i nebezpečný, adrenalinový sport. Kamarádovi našeho tamního spolupracovníka takto zemřeli oba synové……proud je strhává velmi rychle dál a unáší je k peřejím. Pokud by se včas nezachytili břehu, už by z řeky nikdy nevylezli.Poobědové mytí nádobí.Autoservis a jeho nejmladší zaměstnanec.Manga, Standa a Claude zachycující stopu levharta do GPS.Takhle to vypadalo v našem kempíku. Rozmočené bahno, mokro a zima.Tom štelující fotopast.Další ze stánků v pralesním městě Ouesso. Tentokráte elektro……a zde půjčovna DVD…Strážce Sir a jeho věrný Kalashnikov.Cyril Denq ulovil tohoto kapitálního anténovce.I grilovačky byly.Přebírání nesnězených úlovků na konci cesty znamenalo velké přilepšení pro rodiny našich strážců.Kiosek s kuřaty, maniokem a fazolou.Sámoška 🙂Další snímek z autoservisu, tentokráte šéfa se zraněnou nohou.Kočkodan.Liz, náš výzkumný cíl. Sem chodí savci pít a obohacovat se o důležité živiny.Výhled z kempu za dobrého počasí.Standa na salině Dibo.Street photo.Další čekatelé na prostor k mytí nádobí.Jeden kluk za námi přinesl veverku. Byla dehydrovaná, krmená maniokem a celkově ve velmi špatném stavu.Mrtvý luskoun. V pralese vidíte více mrtvých zvířat, než těch živých.Řemeslné potřeby.Sir.Na řece jsme potkali skupinu okolo zdejšího známého pytláka. Muž v čepici seděl pět let ve vězení za zastřelení slona.Second-hand v brazzavillském slumu.Tom přecházející jeden větší liz.Pohled k vesnici Ngbala.Mlýn na drcení manioku. Vzniká z něj moučka, ze které se vyrábí národní pokrm, fou-fou. Nepříliš dobrý smradlavý knedlík.Domácí mazlíček v podobě kočkodana. Jak říká můj kamarád, kdo nemá opičku na provázku, jakoby nebyl.Čištění ulic v Ouessu před příchodem období dešťů. Voda, valící se ulicemi by nemusela vinnou tolika odpadu správně odtékat.…no a to jsem já 🙂 …